S termínem zadní rýma bývá často označován zánět vedlejších nosních dutin. Zadní rýmu poznáte velice jednoduše. Snažíte se vysmrkat, ale ono to vůbec nejde. Hustá rýma se usídlila v zadních částech nosohltanu a je tudíž potřeba zahájit léčbu, aby se předešlo dalším komplikacím. Zánět nosohltanu je poměrně časté onemocnění, které je způsobeno nachlazením, viry a bakteriemi. Dalším projevem může být i bolest hlavy doprovázející malátností a také zalehnutím uší.

Léčba zadní rýmy spočívá v dostatečném pitném režimu. Ideální metodou je proplach nosních dutin izotonickým roztokem. Existují i spreje do nosu na bází mořské vody, které pomáhají také zvlhčovat nosní sliznici a tak usnadňovat vysmrkávání hlenu z dutin. V případě akutního zánětu dutin lze provést proplach nosu hypertonickým roztokem, kdy dojde k splasknutí sliznice a úlevě od ucpaného nosu. Izotonické a hypertonické roztoky neuvolní nos tak rychle jako je tomu u nosních sprejů, nicméně je lze používat dlouhodobě a také preventivně jako součást nosní hygieny.

Jestliže se projeví zánět dutin, doporučujeme navštívit lékaře, který zváží následný postup a případné podání antibiotik.

Zadní rýma, nebo-li syndrom zadní rýmy (anglická zkratka je PND-postnasal drip syndrom) je typ rýmy, který je způsoben nadměrnou produkcí hlenu a trápí především dětské pacienty. Nicméně vyskytnout se může i u dospělých. Přenos infekce probíhá kapénkovou nákazou.

Jednoznačný diagnostický test pro tento typ rýmy není a stanovení diagnózy je založeno spíše na příznacích. Průvodními jevy bývají teplota, bolest hlavy, pocit ucpaného nosu a nemožnost se pořádně vysmrkat. Při zadní rýmě, dochází ke stékání hustého sekretu z nosu a vedlejších dutin nosních do hrtanu a hltanu, kde se při vyšetření dají najít tuhé kousky hlenu. Tím, jak hlen stéká do dýchacích cest a dráždí je, často dochází k záchvatům kašle a může se objevit i zápach z úst. Občas se objevuje chrapot. Zadní rýma bývá často spojena se zánětem vedlejších dutin a pro potvrzení této diagnózy je možno provést rentgen.

Nepleťte si zadní rýmu s rýmou alergickou! Ta má zcela jiný původ vzniku (alergickou reakci), léčbu i průvodní příznaky (většinou světlý, vodový sekret).

Lék na rýmu jako takovou neexistuje, je však mnoho způsobů jak nemocným pomoci.

Nejzávažnější komplikací doprovázející zadní rýmu bývá bakteriální infekce. Při dlouhotrvající chronické zadní rýmě se doporučuje provést výtěr z nosohltanu a objeví-li se v něm bakterie, přeléčit antibiotiky. Sekret bývá v případě bakteriální infekce zelenožlutý. Antibiotika však užívejte POUZE při pozitivním nálezu ve výtěru a po doporučení lékaře, obvyklou příčinou zadní rýmy je virová infekce nosohltanu a na tu by vám antibiotika nepomohla, jen byste si zvýšili svoji rezistenci k nim.

Při zadní rýmě je nejdůležitější naředění hustého hlenu tak, aby šel vysmrkat. Doporučuje se úprava prostředí zvlhčováním vzduchu a podávání dostatku tekutin. Po určitou dobu je možno používat dekongescenční (zduření sliznice odstraňující) preparáty (Sanorin, Muconasal, Olynth..). Oblíbeným volně prodejným lékem byl Bioparox, který však výrobce vzhledem k vedlejším účinkům stáhl z trhu a bylo doporučeno zrušení jeho registrace v celé Evropě. Nezbytnou součástí terapie jsou proplachy nosu solným roztokem, které se dají používat dlouhodobě dokonce i u malých dětí a těhotných žen. Je možno použít spreje (NasaMist, Stérimar, ActiMaris..), nebo velkoobjemové nosní proplachy, kdy používáte relativně velké množství (120-240 ml) solného roztoku, který je aplikován pod určitým tlakem tak, aby vytlačil hlen. Celosvětovou jedničkou ve výrobě velkoobjemových proplachů je společnost NeilMed (www.sinusrinse.cz).

No a nesmíme zapomenout ani na méně obvyklé rady, které však u někoho překvapivě dobře zafungují. Mezi ně patří reflexní koupele (ponoření předloktí do horké vody na 15 minut), strouhání křenu, použití éterických olejů do aromalampy, ale i umístění rozkrojeného česneku a cibule poblíž nemocného.

Bude rovněž dobré smířit se s tím, že se rýmy nezbavíme do druhého dne, ale chvíli to potrvá.